Ječmen

V kvalitnějších krmivech se setkáváme s i s ječmenem, výjimečně i žitem. Obě tyto obiloviny mají výživové hodnoty zhruba shodné s pšenicí. Jejich výhodou je, že na ně není popsáno tolik citlivostí, jako na pšenici a její lepek.

Na výživové hodnotě ječmene se podílejí zejména sacharidy (škroby, vláknina), až 80%, bílkoviny i tuky. V ječmeni jsou také obsaženy minerální látky, mnohé biologicky aktivní látky, včetně vitamínů (skupiny B a E).

Výrobky z ječmene a zejména žita se vyznačují nejen tmavší barvou než pšeničné, ale zejména mají typickou kyselejší chlebovou vůni. Tato vůně a chuť, možná tradičně psům známá z lidského stolu, je pro psy velmi přitažlivá. Tohoto chlebového efektu je možné využít v krmivech pro mlsnější psy a pro psy, kteří obtížněji přijímají dostatečné množství potravy. Zvyšuje chutnost a vůni, celkovou přitažlivosti krmiva.

V devadesátých letech byla dovážena do ČR některá americká granulovaná krmiva, která psům mimořádně chutnala. Byla vyráběna z masných odpadů a mletého starého pečiva, často z tmavých obilovin. Tato krmiva skrývala mnoho rizik a otazníků, dnes jejich výroba a dovoz není dovolena. Ostatně ani tehdy se nesměly prodávat v USA, byla to jen forma neškodného odstraňování odpadu vývozem. Ale kdyby si pes mohl vybrat, na řeči o zdraví by ani dnes asi moc nedal.

Ječmen ani žito nebývají běžně používanými obilninami v krmivech, protože se od pšenice příliš neliší a přitom jsou dražší. Předností je chuť a vůně krmiv po pečivu pro lidi.

Tuto surovinu obsahuje