Sója je luštěnina velmi bohatá na bílkoviny, obsahuje jich 35 - 38 procent. U psů bývá problematická snášenlivost a stravitelnost sóji, mnozí ji nedokážou využít, mohou na ni být citliví až alergičtí. Sója je také bohatá na tuk, který ovšem nemůže plně nahradit pro psa tuky živočišného původu.

Vliv obsahu sóji na (laboratorní) deklaraci živin v krmivu je obrovský. Ovlivní v deklaraci krmiva dvě položky a to tuky a bílkoviny (přesněji N-látky, dusíkaté látky, vypočítané ze změřeného obsahu dusíku – víc laboratoře neumí). Obsah proteinu přidáním sóji prudce vzrůstá, stejně tak i tuků. Za přispění sóji jako vstupní suroviny lze s malými náklady vyrobit krmivo, které obsahuje vysoké množství proteinů (30% i více). Tyto proteiny jsou pro psa v méně stravitelné i jinak problematické podobě. Také laboratorně vynikající zvýšený obsah tuků musíme hodnotit z pozice psa - není vegetarián a hlavně živočišné tuky jsou pro psa přirozené a využitelné, na rozdíl od většiny rostlinných.

Klasická neochuzená kvalitní sójová mouka v krmivu je jedním z nejlevnějších zdrojů bílkovin a tuků (živin a energie), má ale svá zdravotní i obchodní rizika. Dobře zpracovaná kompletní sója může být přínosem pro psa, který ji snáší. Výrobci málokdy používají tuto čistou sóju, bohužel většinou používají vedlejší produkty, které vznikají zpracováním sóji, oddělením částí pro lidské potraviny. Tyto zbytky, vedlejší produkty, bývají často základem nejlacinějších nekvalitních krmiv.