Správné mlsání koček

Tuto sekci pro vás stále ještě upravujeme... 

 Na čem si kočka smlsne

„Tady bydlím já a lidé, kteří mi slouží.“ Hlásá karta s obrázkem kočky na dveřích mnoha kanadských domácností. Tuhle oblíbenou vizitku koupíte v obchodě „Všechno za dolar“ a lidé si ji vystavují na dveřích proto, jak přesně vyjadřuje pozici kočky v našem životě.

„Náročná, poživačná a mlsná.“ Takovou charakteristiku o své milované kočičce pronese více než padesát procent těch, co s kočkou v domácnosti žijí. Kdekoliv na světě, nás v Čechách nevyjímaje.

Čím to je, že pro rodinu kupujeme taveňák nebo paštiku za osm a do nákupního košíku neváháme denně přihodit kočičí konzervu nebo kapsičku za dvacku (i více)? Ano, naše kočky nás fascinují, možná i tím, jakou míru „osobní“ svobody si za každých okolností dokážou zachovat. Splníme jim všechno, stačí naznačit - jsme vůči našim kočkám tak učenliví a poslušní, že by jim naši šéfové mohli závidět.

Naší hrou a odměnou je pozorovat, jak kočka vyvádí, když třeba jenom správně koukneme na skříňku s konzervičkami. Jak si užívá, když otvíráme kapsičku, chystáme misku, rozmražujeme a krájíme masíčko nebo jinak provokativně obvyklým způsobem chystáme pamlsek. Ano, už tento rituál je naší společnou hrou na mlsání a víme, že kočka si ho užívá stejně, možná i více, než samotného pamlsku. Rituál, čím aktivnější tím lépe, vyhovuje loveckým instinktům kočky, dává jí program a zážitek.

Kvalita, přitažlivost a množství pamlsku hraje svou roli, ale ta naše společná každodenní hra s pamlskem je nejcennější. Ke kvalitě : nerozhoďme pracně vybalancovanou krmnou dávku nevhodným pamlskem (obsah soli nebo jiných nevhodných látek). K přitažlivosti: nenechejme kočku přesvědčit nás, že bude jen mlsat a že základní krmivo přestane přijímat. K množství : pamlsek by neměl tvořit více než 5 – 10 procent denní krmné dávky (pokud jsme za pamlsek nevybrali některé kompletní vlhké krmivo).

Trochu zdravého rozumu je stejně potřeba si zachovat. Alespoň v tom, v čem jsme si dosud udrželi pozici vůdce:  v rozhodování, co bude mít kočka v misce. Při nákupu s námi kočka obvykle není, rozhodujeme za ni a ona pak doma nemá moc na výběr. Samozřejmým základem nákupu pro kočku je kvalitní kompletní krmivo. Kvalita není levná, ale vyplácí se. Jen přitom neudělat chybu, nepodlehnout klamavé reklamě, nenechat se ošidit, vybrat správně.

Stejně jako „nejen chlebem živ je člověk“ i kočka potřebuje aspoň z některých soust zážitek, pochutnání. Po každodenní poctivé základní krmné dávce, potřebné pro tělo, musíme uspokojit i kočičí dušičku. Pamlsek a zejména hra s pamlskem a člověkem, to je ten pravý kočičí život.

Pokud jsme si jisti, že nenaučíme kočku loudit a následně krást ze stolu, dá se jednoznačně říci, že při vhodném výběru pamlsky neškodí, že rozšiřují "vzdělání" naší kočky. Vhodný pamlsek s jistotou nesmí škodit zdraví a kondici (tuk, cukr, čokoláda apod.). Výborné je dodržet pravidelnost, jakýsi denní řád, i kočky ho mají rády. Pokud tedy s naší kočkou propadneme nějakému mlsání, je třeba mlsat maloučko, ale pravidelně. Nezapomeňte se dohodnout se všemi členy rodiny, kdo a kolik pamlsků může podat. To platí i při obvyklém krmení - dávejme pozor, aby si kočka nevynutila podávání krmiva postupně všemi členy rodiny a neničila si zdraví nadměrným příjmem potravy. Stále je třeba mít na paměti, že zdravá kočka má být hbitou a štíhlou šelmičkou.

Nejhezčí a přitom nutričně nejbezpečnější každodenní akce mlsání vídám u přítelkyně (jinak docela normální) lékařky, jejíž „kočenky“ mají stálý celodenní přístup k plné misce kanadských granulek Nutram. Po příchodu z práce slavnostně vytáhne ze skříňky sáček s úplně stejnými granulemi. To se kočky posadí způsobně do kruhu okolo ní, přitom povrkávají a občas se otřou hlavičkami o některou kočičí kolegyni nebo o velkou lidskou matku, a nábožně ji pozorují, jak připravuje vytoužený pokrm. Z mrazáku vytáhne kostičku zmraženého kuřecího vývaru, vloží ji do mikrovlnky rozehřát a zalije tím horkým vývarem granulky v misce pro lidi. Na pípnutí mikrovlnky vtrhne dovnitř každá případná opozdilkyně, sám I. P. Pavlov by nad takovým projevem podmíněného reflexu radostně zaslintal. S miskou zalitých granulek se celá tlupa způsobně přestěhuje ke křeslu, kde paní všech koček minuty čeká, až granulky za ohromné vůně nabobtnají a změknou v masové knedlíčky. Přitom si se svými, v tu chvíli nepochybně oddanými kočenkami povídá. Chvilka soustředění, vzájemného napojení a dychtivého očekávání je intenzívní a úžasná, záviděníhodná. A pak ta uznávaná kočičí paní vyvolává postupně jména koček, ty jednotlivě předstupují a dostávají opakovaně po jednom tom úžasném vlahém knedlíčku. No pravda, občas se jim ten pořádek snaží narušovat malý dychtivý psík, ale obvykle se také poslušně zařadí mezi čekatele na pamlsek. Sedí, plazí jazyk a čeká na kočičí vlhkou granuli jako na hostii. A po společném mlsání se všichni rozběhnou po svém.

02
05
06
07
02
05
06
07