Ze základních rostlinných surovin pro krmiva je rýže nejvhodnější a nejcennější. Je v prvé řadě zdrojem energie – sacharidů (uhlohydrátů) i rostlinných bílkovin a malého množství tuků s vynikajícím složením aminokyselin. Rýže obsahuje především snadno stravitelný škrob, samozřejmě také minerální látky, a pokud je kvalitní a čerstvá, pak také vitamíny (skupiny B, niacin) a další biologicky aktivní látky.

Rýže je v dietologii psa nenahraditelná, je to imunologicky nejlépe přijímaná surovina, zároveň výživově velmi hodnotná. Samotnou vařenou rýži psi nepřijímají příliš nadšeně, měla by být smíchaná s pro ně chutnějšími součástmi krmné dávky. (Ostatně žádná samotná obilovina by jim nechutnala.) I přesto je čistá vařená rýže využívaná jako dietní krmná dávka pro psy v akutních potížích s nějakou alergií, zvýšenou citlivostí.

Princip pro zjišťování citlivosti u problémového psa: Pro zjištění, na co je vlastně pes citlivý, se několik dní, do uklidnění projevů odmítání nějakého neznámého alergenu z krmiva, krmí čistou vařenou rýží. Můžeme ji jen mírně osolit, v krajním případě pro chuť přidat minimální množství jednodruhového (kuřecí), vyčištěného živočišného tuku. Po několika dnech, většinou týdnech, po vymizení všech příznaků hypersenzitivních reakcí na předchozí krmivo, se postupně po jednom přidávají a imunologicky odzkoušejí další možné zdroje. Například se několik dní přidává do rýže kuře, pokud ho pes snáší, může být po zbytek života pohodlně a bezpečně krmen kompletním funkčním krmivem z rýže a kuřecího. Pokud má po kuřeti v rýži opět své původní potíže, navždy kuře vyloučíme z jeho diety. A k čisté rýži začneme přidávat například jehněčí maso. Pokud zjistíme, že jehněčí vyhovuje, nadále psa krmíme pohodlně funkční dietou z rýže a jehněčího masa. Toto je principem výběru hypoalergenního krmiva pro jednotlivé psy. V postupu hraje rýže nezastupitelnou roli.

Příznivé dietetické účinky rýže jsou využívány i při různých onemocněních trávicího traktu, kdy je rýže součástí lehce stravitelné nedráždivé diety, uklidňující trávení.

Efekt lehce stravitelné rýže využívají také psí sportovci a rekonvalescenti – nemocí, těžkou fyzickou zátěží nebo i stresem vyčerpaný organismus potřebuje lehce stravitelné živiny.

Existují tisíce odrůd rýže s rozdílnými vlastnostmi. Také způsoby zpracování velmi ovlivňují výslednou hodnotu.  Mlácením se rýže zbavuje klasu, poté se sloupnou dvě vnější vrstvy plev – získáme rýži celozrnnou. Dále probíhají jedno až čtyři bělení, při kterých zbavujeme nejcennějších součástí - minerály, vitaminy, vláknina a další. Dále rýže prochází dalšími úpravami jako je kartáčování, olejování a leštění. Výsledkem je bílá – rafinovaná rýže, jak ji známe z potravin.

V deklaraci složení krmiva je vhodné si přečíst, jaká rýže byla použita. Složení a tím i účinky krmiva se mění v závislosti na tom, je-li použita jen bílá rýžová moučka (převážně škrob, zdroj energie), nebo celá mletá zrna včetně obalů, tzv. hnědá rýže, naturální rýže, která je z hlediska obsahu dalších látek hodnotnější. Také obsah vlákniny, obsažené převážně ve slupce, se může lišit. Rýže může být v krmivu ve formě otruby, rýže hnědá, bílá, loupaná, rýžová moučka, škrobová, naturální, to vše jako moučka, mouka, krupice, vločky..

Rýže obsahuje ze všech obilovin nejméně betakarotenů, logicky už podle její bílé barvy (čím je rostlina žlutější nebo oranžovější, tím větší obsah karotenových barviv). Betakaroten je doplňován do všech slušných kompletních krmiv, ale krmiva s rýží mohou mít odlišný a velmi kladný výsledek u psích plemen nebo jedinců, kde drobné rozdíly v karotenoidech mohou sehrát důležitou roli. Rýže často řeší jak přebytek, tak i nedostatek ve složení jednotlivých přidaných karotenoidů (hyperpigmentace, žloutnoucí srst bílých psů, rezavějící konečky chlupů černých psů, nevybarvená nosní houba, růžová spojivka místo černé, matné odstíny barev srsti).